Stavba ohniště pro gril

Teď bylo potřeba postavit ohniště pro gril, aby se následně mohlo obezdít.
Ke stavbě jsem použil šamotové cihly. Ty bílé jsem koupil nové. Na uchycení roštu jsem použil hotové šamotové cihly s drážkou. Zatím neumím posoudit, jak kvalitní jsou a jak dlouho vydrží. Ale i kdyby ty drážky odpadly, vždycky se to dá nahradit. A teď to funguje.

Musí ale říct, že největší potíž byla v tom vyměřit správně vzdálenost tak, aby tam rošt šel strčit pohodlně, ale zároveň aby i pevně držel. Tady se nebojím říct, že hrály roli milimentry.

Celkové jsem to dělal asi 3 dny, ale sem to vložím najednou.

Nejprve jsem usadil přední šamotky na kant. V zásadě dnes nemají jinou funkci než estetickou :-)

Potom jsem usazoval boční šamotky. Možná je to trošku nestandardní, ale první řadu šamotek jsem navzájem nevázal. Připadalo mi to tak hezčí. Svazované jsou až ty zatím.

Následovalo usazení těch speciálních drážkovaných. Toto bylo skutečně o nervy. Naštěstí jsem už měl konkrétní rošt a tím jsem to zkoušel. Šlo fakt o milimetry, a to jak nahoře, tak i dole. Musel jsem to samozřejmě udělat tak, aby šel rošt pohodlně zasunout dole i nahoře.

Pak už to stačilo je dozdít :-)

Usazení udírny

Přidal jsem ještě pár šár a usadil dřevěnou budku na stavbu. Udělal jsem to tak, že ty hranolky, kolem té budky, budou zazděné. Takže jsem toho využil a budku prostě posadil na cihly. Tzn. budka se přímo nedotýká té betonové podlahy. Je tam asi 5 cm mezera.

Udělal jsem to proto, že kdyby náhodou bylo někdy potřeba to obložení vyměnit, aby to bylo reálné. Ale upřímně bych to dělat nechtěl.

Udírna

Samotnou udírnu jsem chtěl mít ze dřeva. Zároveň jsem ale chtěl, aby celá stavba byla z cihel :-)
Udělal jsem to tak, že jsem vyrobil budku ze dřeva, kterou jsem postavil na základ a následně obezdil.

Původně mě napadalo řešení, že bych to nejprve vyzdil a následně obložil stěny dřevem, ale jestě, že sem to neudělal. To by byla hrozná práce.

Budku jsem stavěl z modřínových palubek. A udělal jsem ji zatím bez otvoru na dvířka. Ten jsem vyřezal až nakonec, až bylo úplně jasné, kde ty dvířka budou :-)

Betonování

Beton jsem si na vozíku dovezl z nedaleké betonárky. Fakt kvalitní, proložil jsem ho roxory ... až to budou bourat, nebudou mě mít rádi :-)

Na pravém obrázku je vidět výstup kouřovodu. V podstatě je to už dno udírny.

Příprava na první betonáž

Rozhodl jsem se, že ty větší části, které by byly duté vyleju betonem. Asi to bylo zbytečné, ale ja jsem z toho měl lepší pocit. Taky se na tom následně lépe stavělo.

Ano je pravda, že pokud to po mě bude někdo někdy bourat, bude na mě hrozně nadávat. Je to samozřejmě beton s železem.

Vyzdil jsem si tam v podstatě takové 3 části. Přímo nad topeništěm do udírny nebude nic resp. tam příjde nějaká izolace, ale jinak to bude přístupné. To pro případ, že by se s tím topeništěm něco stalo a já ho musel opravovat.

Na prostřední části bude stát ohniště pro gril. Na pravé straně bude udírna. Vybetonováním té pravé části dostaneme v podstatě už dno udírny. Celá naše rodina je poměrné vysokého vzrůstu, takže vše dělám trošku výš než je běžné :-)

No a je to připravené na betonování.

Pokračování kouřovodu

Kouřovod se usazoval celkem pohodlně. Prostě jsem ho jenom pokládal na připravené vyzděné cihly...

Jedině sem si dával záležet na tom, aby na sebe jednotlivé díly přesně navazovaly. Asi by to ničemu nevadilo, ale měl jsem strach, aby se tam ten kouř třeba nějak netočil.

Druhá klenba - výsledek

Tak vydržela i druhá klenba :-)

Kompletace topeniště

Abych mohl pokračovat dále, musel jsem dokončit topeniště. Usadil jsem tedy i vrchní šamotovou desku (tentokrát jsem ji lepil šamotovým lepidlem).
Taky jsem rovnou usadil i dvířka, které mi vyrobil kovář. Jedná se víceméně o standardizovaný výrobek, ale asi to nenabízí velkosériově, takže je to takové neokoukané.
Na druhou stranu to není nejlevnější.

Po usazení dvířek se mi to celé začalo hrozně líbit :-) Už to bylo něco.

Druhá klenba

Druhou klenbu jsem už dělal sám a rovnou se přiznám. Dělal jsem ji na dvakrát. Na poprvé mi to vůbec nevyšlo a vypadalo to hrozně.
Druhý pokus už se vydařil lépe a řekl bych, že obě klenby vypadají dost podobně :-)
Což samozřejmě přičítám hlavně dobrému učiteli na první klenbě :-)

Šablonu jsem měl hotovou a připravenou, zkušenosti taky, takže i když na 2x, tak to zabralo jen chvilku.

Kouřovod do udírny

Jako kouřovod jsem zvolil kameninovou rouru, která se používá na odpady. Průměr 100. Je to vyráběno ze směsi šamotu a nějaké hlíny nebo písku ... už si to přesně nepamatuji.

Je s tím ale spojeno několik problémů, takže si umím představit i jiná řešení. Ale já jak se jednou rozhodnu, tak je to se mnou těžké. A rozhodně se mi nechtělo kouřovod vyzdívat.

Takže ty problémy. Je to drahé. Koleno stojí cca 500,- (potřeboval jsem 3 ks). Jedna roura (cca 1,25 m) stojí cca 250,- a potřeboval jsem 3 ks resp. 3 ks jsem koupil a nakonec se ukázalo, že stačily dva.
Další problém je ten, že na konci každé roury i kolena je pryžové těsnění. I když mi borec v prodejně tvrdil, že jde jednoduše oddělat, nebyla to pravda. Je tam nějak zalisované a navíc je kolem něj ještě nějaký plast. Nakonec jsem to tedy celé uřezal.
Výsledkem byla čistá kameninová roura. Nechal jsem si na konci každé akorát část toho hrdla, aby se mi lépe usazovaly.

První koleno jsem usadil na šamotové cihly (opět jsem používal šamotovou maltu). Ústí kouřovodu z topeniště jsem vymazal a celý prostor za topeništěm jsem vyplnil šamotovou maltou a kouskama šamotových cihel.

Aby měl kouřovod potřebný spád, usazoval jsem ho na cihly, které jsem si předtím vyzdil tak, aby ten spád byl optimální.
Co se spádu týká. Četl jsem všemožné rady a dost se lišily. Nakonec to bylo stejně jedno, protože u mě byl spád daný už tou stavnou samotnou. Ve výsledku je poměrné značný, ale funguje fakt perfektně. To už můžu prozradit :-)

Topeniště pro udírnu

Topeniště pro udírnu jsem se rozhodl udělat z šamotových desek. Uznávám, že to nebylo nejlevnější řešení, ale přišlo mi to lehčí a i z pohledu funkčnosti lepší. Dnes už můžu říct, že to byla dobrá volba, protože se to fakt výborně uklízí. Žádné spáry, lopatka se nikde nezasekává ... :-) Sem to ještě neříkal, ale jsem totiž strašně líný.

Samozřejmě jsem ty šamotové desky lepil šamotovou maltou. Koupil jsem ji v Hornbachu. Jeden 5 kg pytel stál tuším kolem 100,- Kč.
Byla to nějaká šamotová moučka, která se dále míchala s cementem a vodou. Příprava celkem jednoduchá a vyšlo to docela levně. A když ta malta zatvrdla ... jako beton.

První klenba - výsledek

Po odstranění šablony to nespadlo :-) a vypadalo to takto:

Šablonu jsem musel vytahovat hodně opatrně, protože ji budu potřebovat i na druhou klenbu. A vyrábět znovu se mi ji fakt nechtělo. Já jsem to předtím neřekl, ale vyrobit tu šablonu trvalo déle, než následné zdění té klenby :-)